Nevyužitý volný čas

Znáte ten pocit, kdy si přejete, aby něco už nastalo, ale pak když to nastane, tak vás to vlastně ani netěší a neumíte si to užívat tak, jak byste chtěli? Tak přesně takhle to mám já. V pondělí mi začali prázdniny. Mám za sebou maturitu už konečně maturitu. Jenže co teď? Strašně moc jsem se těšila, jak až budu mít po maturitě budu mít spoustu volnýho času, budu si moct dělat to, na co jsem neměla přes rok čas. Ale ukázalo se teďka v těch prvních 3 dnech, že vlastně ani nevím, jak tolik volného času mám vyplnit.

Když jsem chodila do školy, tak tam byla zábava, mohla jsem se setkávat s přáteli, povídat si s nima, dělat různý kraviny, jako třeba při hodině ekonomiky skládat parníčky a tak. Jenže teďka jsem sama doma a je mi tu smutno. Chybí mi ty lidi. Ačkoli tam v tej třídě byli lidi, kteří mi hrozně lezli na nervy, tak tam byli ai taky lidi, které jsem měla ráda. A teďka už to všechno skončilo, většinu z nich dlouho neuvidim.

Nejsem člověk, kterej by vydržel dlouho sám doma bez lidi, bez přátel. Ale to je asi většina lidí. Nikdo přece nechce být sám. Člověk je tvor společenský a bez ostatních lidí by umřel.

A tak si říkám, co teďka. Co mám sama doma dělat? Koukat na filmy? Číst knížky? U toho nikdo moc dlouho sám nevydrží. Ačkoli mě to baví, tak mnohem rači bych jela někam s přáteli a užila si legrace s nima. Povídala si s nima o jejich radostech a starostech, zažívala nové věci, měla nové zážitky. Nejbližší akce kam se chystám je v sobotu na Teplickou rockovou noc. Ale nevím, jestli to dopadne, protože s kamarádkou nemáme zatím odvoz zpátky. Ano, mohly bychom čekat na první ranní vlak, ale ona potřebuje být brzy doma, protože jde druhý den na brigádu. A když bude pršet, tak se nám tam ani nebude chtít, protože bychom byly prolité jako myši skrz na skrz a ještě bychom z toho byly nemocné.

Další akce, kam tedy pojedu za každého počasí je akce s názvem Ars Poetica, kam už se moc těším. Loni jsem tam byla poprvé a je to opravdu nezapomenutelný zážitek. Je tam skvělá parta lidí, výborný program, který sice není povinný, ale proč by tam někdo jezdil, když by se nechtěl účastnit že. Ale mám pocit, že o Ars Poetice a svém programu na léto jsem tu již psala, tak bych se nerada opakovala.

Zkrátka mě jen mrzí ta spousta volného času, který nevím, jak bych mohla co nejefektivněji využít. Mám před sebou ještě 4 měsíce prázdnin. Dlouhá to doba. Nejraději bych na celou tu dobu s přáteli někam odjela. Třeba na okružní jízdu po Čechách a Moravě nebo do mého vysněného Finska. Ale k tomu také člověk potřebuje nějaké finance, kterých se mi bohužel jako chudé studentce nedostává.

To mi připomíná jednu patálii na brigádě, která se mi stala. Ale myslím, že ani nestojí za zmínění, protože bych se kvůli tomu akorád rozčilovala a za to mi to nestojí. Ale kdybyste někdo věděl o nějaké dobré brigádě v Královéhradeckém kraji, tak mi dejte vědět. Nejlépe Nové Město nad Metují, Náchod, Hradec Králové nebo nebo něco takového.

V červnu mě čekají přijímačky na 3 vysoké školy. VŠE Praha, ČVUT Praha a UHK Hradec Králové. Nejraději bych se dostala do Prahy, protože o ní sním už asi od 15 let, že bych tam chtěla studovat. Je to nádherné město s bohatou kulturou a spoustu možnostmi, jak využít svůj volný čas. Divadla, kina, muzea, sportovní centra atd. Ale zase na druhou stranu, když v Praze nemáte známé, tak se vám taky taky nechce samotnému být. Protože, když jste sám v malé vesnici je to přijatelnější, než když jste "sám" ve velkoměstě. Uvidíme, jaké to bude. Hlavně teďka musím zvládnout ty přijímačky a pomalu se tím přibližovat ke svým snům.

To by bylo asi pro dnešek vše ze života hmyzu. Ne teda toho Čapkova ale pouze a jen toho mého.