Posvícenský

Drazí přátelé,

opět se Vám po delší době hlásím s novinkami. Je pravda, že jsem Vám vlastně vůbec neřekla, jak válčím na nové škole, že? No tak, odpověď je prostá, zatím to jde dobře. Uvidíme po prvních testech, které mě čekají. První bude v úterý z informatiky, ale to bude snad v pohodě, to jsou jen základy v excelu, které jsme brali na střední. Další týden bude trošku nabitější. Už teďka z něho mám docela strach, protože jsem se ještě nezačala pořádně učit. :) Čeká mě průběžný test z práva, pravděpodobně v pondělí, ve středu to je test z němčiny, ten snad nebude tak náročný a ve čtvrtek z angličtiny. Z toho testu mám strach asi nejvíc, jelikož jsem si zvolila angličtinu pokročilejší úroveň a tak je to pro mě trochu náročnější, vzhledem k tomu, že úroveň naší angličtiny na střední byla strašná. Ale pokud mi budete všichni držet pěstičky, tak to snad zvládnu.

Ve čtvrtek měla ségra promoci. Takže celý zájezd (mamka, taťka a babičky) se vypravili do Prahy, aby se té slávy mohli zúčastnit. Mým úkolem bylo je vyzvednout na Florenci a dovést k Betlémské kapli. To se ukázalo trošku jako oříšek. Vystoupili jsme na Národní třídě a tam jsou trochu bloudili. No vlastně ani tolik ne, jen jsme šli od metra na opačnou stranu než jsme měli jít, ale nakonec nám jeden ochotný student poradil kudy tudy do Bavorova a Betlémskou kapli jsme zdárně našli. Celá ceremonie trvala asi 30 minut a poté jsme se vypravili na oběd. Ten byl moc dobrej, jsme si dala jedno z typických českých jídel, knedlíky plněné uzeným masem. Ale to bych to nebyla já, aby se nestala nějaká "katastrofa". Šikovně se mi povedlo mamce vylít PITO a stříknout si ho do oka, nikdo moc nechápal, jak se mi mohlo pito dostat do oka, ale jak říkám, se mnou se kolikrát stanou ai pozoruhodnější věci. :)

V pátek jsem se po třech týdnech vypravila domů do Černčic. Docela jsem se sem už těšila, co tu bude nového, těšila jsem se na naši Auru (psa), naše kočky a na ostatní náš zvěřinec včetně slepic z kterých mám od malička trochu strach. Je to fajn přijet sem, do přírody a odpočnout si aspoň na chvíli od víru velkoměsta. Když jsem doma, tak mám krásný výhled z pokoje na stromy na náš dvůr, zvířata a přírodu. Když se podívám z okna na kolejích, tak vidím je protější kolej a to není zrovna moc krásný výhled. Takže abych to shrnula, tak domů jezdím ráda, ale zase se ráda vracím do Prahy, protože tam mám určitým způsobem klid a nikdo mi do ničeho nekecá.

Tenhle víkend u nás je posvícení. Je tu střelnice, konala se tu posvícenská zábava, ale na mě zbylo hlídání malých bratránků. Musím říct, že byli relativně hodní. Ale jedna noc s nima mi stačila a byla jsem ráda, že jsem je zase ráno vrátila k rodičům, protože jsou tak strašně hluční a upovídaní, že mě z nich už trochu bolela hlava. :)

Tak a dneska zase zpátky do Prahy. Naštěstí mám školu jen 3 dny, ale víkend bude náročný na učení. Tak vzhůru do toho.

Mějte se famfárově. Ahooooooj